Nedávno jsem se spojila se svou Hojností. Vnímám ji jako ženu ve zlatém rouchu, která mi podává zlaté jablko. Zkusili jste si někdy nacítit hojnost? Jak ji vnímáte vy? Je to archetyp, vůně, pocit, barva? Poprosila jsem svou Hojnost o vzkaz. A tady je:
Přátelé, moje kamarádka fotila moje obrazy v přírodě, abych je mohla vytisknout nebo použít pro foto prezentaci. A najednou se zvedl vítr: "Ne, do vody Nééé!" Ale jooo, vítr odnesl obraz Sírius v lásce se Zemí do blízkého jezírka. Zděšení (namalování obrazu zabralo cca 20 hodin), úprk k jezírku, sundat kalhoty a hurá do vody. Zastavení: "To by byly...
Občas srovnáváme všichni. Sami sebe s druhými, druhé se sebou...Kdo je lepší, co je hrozné na tom druhým nebo pro změnu na nás. Plýtváme energií, kterou bysme mohli využít k objevování naší originality, naší jedinečné vibrace, božské esence...
V lůně je ukryta moudrost žen. Tak se jej ptám...
"Hrušky, jablka, švestky...Lze srovnávat chutě, tvary,...
Dívám se na vrbu, která mi mává svými novými lístky. Jsou zatím ještě jako děti, tak svěží, světle zelené, maličké. Jejich hru jsem zpozorovala díky větru...
"Má milá, vše čechrám a pak mi vše mává. Je to krásná hra. Nic nenechám v klidu, je to proud v čase, každý okamžik je vše jinak. Všimni si toho, lásko....
Nořím se do vany s teplou vodou a bylinkami, svíčka hoří a já užívám relaxační chvíli. Voda je jak hřejivá náruč a já se nořím i do svého nitra. Poslouchám svůj dech a tlukot srdce. Vnímám ty ozvěny srdce v celém těle, je úžasné to pozorovat. Najednou se ozve: ANO, MŮŽEŠ! Zpozorním a čekám. A opět: ANO, MŮŽEŠ! To je...
Pořád chci být ta odvážná, přejdu žhavé uhlíky, nořím se do ledové vody, strávím týden ve tmě, ale pak si uvědomím, že mám vlastně strach být viděna, ukázat dary, které mám ukryty v sobě, mluvit před více lidmi...Ponořila jsem se tedy do svého nitra a uslyšela mluvit svůj strach: "Holčičko moje, pořád mne chceš někam zakopat, nevidíš mne. Moji...